Nepředpokládal jsem, že po fúzi Raiffeisen bank s eBankou se něco změní. Ostatně Raiffeisen o tom přesvědčovala klienty obou bank.
Člověk se snadno nechal přesvědčit, že si vezmou to nejlepší z obou bank. Proč by ostatně neměli? Znám pár klientů RB a nikdy neřekli křivého slova na ústav, který spravoval jejich peníze.
Každopádně ať je to jak je to, svým klientům slibovali, že fúzí se naprosto nic nezmění a že klienti nemusejí mít žádné obavy.
Pro mě jako klienta eBanky to znamenalo zachování kvality elektronického bankovnictví a rychlosti převodů.
Že vše je naprosto jinak jsem měl možnost se přesvědčit měsíc po fúzi.
Patnáctého v poledne se mě kolega v práci zeptal jestli už mám peníze na účtu. V ten moment mi došlo, že mi ještě nedošla kýžená sms o připsání peněz na účet. Letmo jsem zkontroloval datum. Už je patnáctého napadlo mě.
Optal jsem se tedy kolegů co mají účty u jiných bank. Všichni už měli výplaty na svých účtech. Dokonce i u takových bank, o kterých jsem si myslel, že to jsou nepružné a pomalé kolosy. Spořitelna nebo KB.
Všichni až na klienty Raiffeisen bank!
Ještě jsem pro jistotu brnknul do účtárny, jestli se nestalo že poslali peníze všem až na ty, co mají účty u RB. Ne, peníze odešly jako vždy a tentokrát nám nedošly jako prvním, ale vypadá to, že nám ani dojít nechtějí!
Zalistoval jsem v rychlosti internetem a na různých blozích jsem narazil na informace, že prostě Raiffeisen už není ta stará Raiffeisen a není ani eBanka.
Z různých zdrojů se na mě valily informace, že rychlé převody jsou minulostí. Že můžeme zapomenout na okamžitý převod v rámci banky, spíše klient musí počítat s několika hodinami a počítat také s nárůstem doby při převodu mezi bankami.
Zatemnilo se mi před očima. To znamená, že dneska peníze nebudu mít, na 16 tého každý měsíc mám naplánované trvalé příkazy, většina odejde, některé ne. Znamená to, že je musím zrušit? Co se vlastně stane když na mém účtu nebude dost peněz?
Už jsem hledal v peněžence kartičku a na ní našel telefon na klientské centrum.
Vytočil jsem ho. Nejdřív jsem se doslechl že číslo bude v prosinci zrušeno, kysele mě napadlo, že možná ani já už v prosinci nebudu to číslo potřebovat.
Pak se ozval hlas, který mi sděloval, že jsem se dovolal na infolinku a že buď mám zvolit jedna nebo něco jiného a že mi zavolají zpět až budou mít čas.
To se řeší hned, dokud jsem naštvaný, napadlo mě. Zmáčkl jsem jedna. Podobná hlášení jsem vyslechl ještě několikrát, čekal jsem několik minut.
Když už jsem začínal být pěkně natočený, ozval se konečně mužský hlas. Představil se a přivítal mě.
Trošku ve mně zahryzlo svědomí. Helpdesk je vždy první na ráně, volají tam jen naštvaní klienti, ti spokojení nemají logicky důvod volat, kdysi mě před podobnou prací zachránila náhoda.
Má frustrace byla silnější.
„Dobrý den“, začal jsem, představil jsem se a zeptal jsem se, „Rád bych měl informaci, jak dlouho Raiffeisen bank trvá převod peněz mezi bankami?“.
„No to záleží“, ozvalo se na druhé straně telefonu.
„Na čem?“, spustil jsem jízlivě, „Dokud jsem byl klientem eBanky, dostával jsem peníze včas a teď najednou všichni co mají účty u těch molochů jako u Spořky nebo Komerčky mají své peníze od rána na účtech. Co je s mými penězi?“.
Začal mi vykládat, že peníze jsou určitě na cestě, že jejich cesta je složitá a že musejí i přes Centrální banku a že určitě zůstaly tam.
Znovu se mi zatmělo před očima. Znamená to, že to je nějaké temné spiknutí centrálních bankéřů proti Raiffeisen bank?
Když přes clearingové centrum prošly peníze do jiných bank že zrovna peníze do Raiffeisen zdrželi? „To je pěkná blbost čím mě tu krmíte“, řekl jsem.
V ten moment ztvrdnul hlas i na druhé straně drátu. „Ze zákona na to máme tři dny abychom peníze připsali a je to náš standard.“
„To je pěkná blbost“, odvětil jsem, „termíny jsou kratší, nehledě na to, že jste všechny klienty přesvědčovali, že se absolutně nic nezmění, a u eBanky byl standard, že peníze se připsaly v momentu, kdy je banka obdržela.“
„Standard Raiffeisen bank jsou tři dny, máme na to oporu v zákoně“, řekl.
„V jakém?“, rozhodl jsem se aspoň potrápit, třeba mu rupne v bedně po několikati takových telefonátech a ubije nějakého vysokého manažera.
„Zákon o bankách“, řekl.
„No to je pěkná blbost, kdo vám to řekl?“, pravil jsem rozhodně.
„Je to tam“,nezaváhal ani na okamžik.
„Není no, ale to je jedno“, věděl jsem že toto zrovna řeší Zákon o platebním styku a jak jsem později zjistil zákon neurčuje jako maximum tři dny ale dva, sankce dvojnásobek diskontní sazby která hrozí je směšná, ale o to tu nešlo.
„
„Prý ani převod v rámci banky neděláte okamžitě, jako to bylo u eBanky“, kopnul jsem si znovu.
„Ne, převody v rámci banky děláme okamžitě“, odvětil rezolutně.
„No, udělal jsem si rešerši na internetu a zjistil jsem, že i v rámci banky vám to trvá několik hodin, dokonce se mluví i o více než osmi hodinách“. Zapře to? Napadlo mě.
„Máme problémy se systémem“, znejistěl.
„Systém, jo? Slyšel jsem, že to je nová obchodní politika banky. Že prý se vám nevyplatí peníze připsat hned, že s nimi chcete chvíli šmelit na interbankovním trhu“. Cítil jsem uspokojení frustrovaného klienta.
„O obchodní politice banky nic nevím“, ozvalo se z druhé strany drátu.
„Proč jste nic neřekli klientům? Že měníte pravidla? Že vám to bude trvat týden než připíšete peníze?“, dodal jsem jízlivě.
„No týden to nebude“, řekl „tři dny“.
„No to je jedno, u eBanky byl standard hned po připsání, vy teď máte standard, že si s mými penězi budete užívat na mezibankovním trhu tři dny,“ možná s nimi ještě zapaříte o víkendu, chtělo se mi říct, místo toho jsem pokračoval, „teď protože je víkend tak dokonce pět dní. Co mám dělat s platebními příkazy? Mám je nastavené na zítra! Půjdu do mínusu na účtu nebo mi zrušíte platební příkazy?“, řekl jsem unaveně.
„No vše je nastaveno tak, že příkazy počkají dokud se vám peníze neobjeví na účtu“.
To doufám, napadlo mě. Teď abych měnil všechny příkazy a dával příkaz k úhradě radši o pět dní později. Třicet kaček za změnu, pak že prý fúzi obou bank ani nepoznám.
„No dobře, hezký víkend“, řekl jsem, frustrovaný jsem byl pořád dost, ale věděl jsem ale že pláču na nesprávném hrobě.
Po cestě domů jsem se ještě stavil vybrat peníze na víkend. Radši jsem šel do bankomatu RB, aby se nestalo, že peníze zúčtují až v momentě, kdy odejdou trvalé příkazy a nebudou tam žádné peníze.
Stála tam pěkná fronta. Pršelo, tak jsem se nasáčkoval do vchodu vedle bankomatu k jakémusi mladému páru.
Bylo mi těch lidí líto, evidentně kontrolovali stav na svých účtech a odcházeli zklamaní. Víkend na krku a nic! Peníze nedošly!
Stejně dopadl asi dvacetiletý pár, který se tlačil společně se mnou ve vchodě vedle bankomatu.
Vybral jsem si peníze a šel si zchladit vztek pivem vedle to Pegasu.
Jaký může být důvod toho, že do této chvíle seriózní banka se uchyluje k takovým to krokům?
De facto důvody mohou být dva, a ani jeden z nich není pro mne, a samozřejmě pro část klientů RB moc optimistický.
Důvod první, změna obchodní politiky
Stejně jako kdysi eBanka určovala svou cenovou nabídkou typ klientů o které má zájem, mohla se o toto pokusit i RB.
Podle toho, že prodloužila doby převodů, se dá předpokládat, že již nemá zájem o střední třídu, kterou se snažila přilákat eBanka.
To se jim snaží všemožně dát najevo. A právě nejlepší způsob jak se této skupiny zbavit, je prodloužit bankovní převody.
Dnes i ty nejpomalejší banky peníze připíšou do jednoho dne od obdržení peněz z clearingového centra a tři dny už je opravdu silné kafe při pohledu na letopočet.
Možná také rychlé převody byly přidány pod hlavičku nadstandardních služeb pro ty nejbonitnější klienty. Kdo ví.
Důvod druhý, nezvládnutá expanze
Důvodem druhým může být také nezvládnutá expanze. Fúze dvou bank, přestože se jednalo o poměrně malé banky je finančně náročná a možná že nesplnila očekávání o jejich přínosech.
Mohlo se stát, že banka má problémy s likviditou a tak to lepí jak se dá. Ostatně nebyla by to první firma která nepřžila fúzi.
Jako opora pro tuto tezi se může použít jednoduchá otázka:
Stojí bance za to všechny ty trable okolo za tu trochu peněz, které utrží na interbankovním trhu v době, kdy peníze mají cenu nula nula nic?
Jen za těch pár minut co jsem čekal u bankomatu, než jsem se dostal na řadu, viděl jsem několik mladých párů odcházet se zklamanou tváří, jejich peníze z brigád, nebo prvních zaměstnání nedorazily včas a oni měli po víkendu.
Fronta u bankomatu Raiffeisen musela působit směšně, hlavně při vzpomínce na reklamy v minulosti.
Kolik klientů očekávalo své peníze a nedostalo je? Ať už v Česku nebo někde na dovolené? Kolik z nich se ocitne třeba v registru dlužníků jen proto, že si vybrali peníze z bankomatu v zahraničí v době, kdy měli na účtu dostatek prostředků a zúčtování přijde v okamžiku, kdy jejich peníze za výplaty již měly být na účtu a mezitím jim jeho obsah vyčistily trvalé příkazy?
Navíc, pokud peníze přijdou na účet a okamžitě jsou použity a odeslány, bez toho aby vydržely na účtu do dvanácti hodin, klient tak zpravidla nesplní podmínky obratu a čeká ho placení za výběr z bankomatů i za vedení účtu.
Ať je to jakkoliv, zdá se, že Raiffeisen bank již není bankou střední třídy ale míří úplně jinam. Jako první krok jsem se tedy rozhodl zrušit automatickou obnovu embosované platební karty. Prostě abych byl pod tlakem a věděl že si musím vyřídit účet jinde, protože bez placení na internetu si již dnes život nedokáži představit.
Hláška „Automatickou obnovu platební karty nelze zrušit“, po té co jsem pracně vyplnil všechny bezpečnostní čísla a kódy mě už ani nepřekvapila.