Tento rok, po dlouhém odkládání vešel v platnost informační příkaz.
Měl zjednodušit přístup k informacím občanům, kteří se je marně snažili získat od zástupců veřejné správy.
Prezentovaná myšlenka je jednoduchá, občan, který se bude marně domáhat svého práva na informaci, pokud ji nedostane, nemusí se nutně obrátit na soud, kde na soudních poplatcích a platbách právníkům, kterým se nevyhne, pokud bude chtít, aby soud jeho spor alespoň projednal a nesmetl ze stolu, kvůli tomu, že jej poslal špatnému soudu, špatně určil protistranu, či jiné formální chybě, nebo prostě zametl pod stůl a hrál mrtvého brouka a neodpověděl(jak popisuji ve svém blogu jednání okresního soudu Ostrava), neutratil všechny své peníze které si vydělá v příštích dvaceti letech, nebo neskončil v exekuci kvůli tomu, že kvůli formální chybě prohrál soud s nějakým státním orgánem a nemá na zaplacení externích špičkových právníků, které si tento soud najal, protože jeho právní oddělení není schopno řešit jednoduché soudní spory.
Myšlenka vypadá líbivě a člověk si říká, že snad konečně nebude jen věčný oslíčku otřes se a pak mlč a nestarej se a pokud se něco stane, otřeseš se znovu, nebo budeš seřezán.
Je iluze, že by lidé, z nichž (historicky) valná část vstupovala do služeb justice s jasným vědomím toho, že budou sloužit nejzločinnějšímu systému a ničit veškeré občanské aktivity, byli připraveni posílat lidi na smrt, pracovat na jejich ponižování a pronásledování, věřit, že tito lidé vychovají novou generaci, která bude schopna z justice postavit neochvějný pilíř demokracie, který bude pevně stát za každého počasí a vzdorovat všem okolním vlivům a neuhne ani o píď.
Samozřejmě, věřím, že rudé supermarkety, nekde v Brně či Praze, na jejichž výstupu posluchači získají právnický titul, opouští i lidé, kteří se díky pevným morálním základům z rodiny nedají zlomit a vzdorují klientelistickým vlivům, touhám svých kolegů vyzrát nad demokracií.
Potíž je v tom, že tito lidé neriskují ztrátu morální čistoty prací pro státní správu, uplatní se bez problémů v soukromém sektoru, zatímco to nejhorší z tohoto výstupu pak skončí ve státní správě, kde jejich úkolem by měla být ochrana práva, psát zákony a vzdorovat klientelistickým tlakům.
Tito lidé nemají jakékoliv ambice chránit právo, demokracii a dělají to, pro co byli vycvičeni svými učiteli.
Chrání svůj okamžitý prospěch a budovat své klientelistické vazby ve víře, že dopadnou minimálně stejně jako jejich učitelé, kteří ničili životy lidem ve dvacátém století pod taktovkou rudé ideologie, nahromadit majetky, navzdory společenským změnám získávat nové a význačnější posty a nakonec, přestože budou mít ruce zašpiněné a krvavé, dostanou špičkové důchody.
Je typické pro naši společnost, že lidé, kteří se zapojili s nejzločinnějším systémem, který kdy tato planeta viděla, vypracovávali manuály jak ničit lidské životy, aby to bylo pokud možno alespoň trochu v souladu s právem a vykonavatelé nemohli být pohnáni před spravedlnost, či pohnáni s velkými potížemi, se nyní stávají ochránci lidských práv, ombudsmany a mají se starat o to, aby právo fungovalo tak jak má, bylo vymahatelné, rychlé a efektivní.
Věříte tomu někdo?
Věří tomu někdo vůbec v této zemí?
Stejně tak věřit, že Úřad pro ochranu osobních údajů, který je plný právníků, byl založen pro to, aby ochraňoval běžného občana a dokonce mu pomáhal je iluzorní.
V předchozím blogu jsem popisoval, jak jsem poslal žádost o vydání informačního příkazu.
Snažil jsem se získat informace okolo veřejné zakázky, která se chystá v naší obci.
Současná cena je násobkem původní částky, změna územního plánu byla provedena tak, že textová i grafická část je jiná(každá situuje čističku do jiné lokality), účel je jasný.
Obejít zájem veřejnost(textová část je čitelná pro běžného občana), nemuset zadat bod do projednání změn a pak spustit mašinérii.
Pak stačí jen zapojit klientelistické vazby na kraji, kteří prohlásí, že přesně toto je ideál jak má územní plánování vypadat a pokud se občané bouří, pak prostě firma, která má zájem na zakázce, pošle starostku na zahraniční dovolenou aby si od těch trablů odpočinula(na západě už by vyšetřovatelé ťukali na dveře jak firmě tak i zástupci lidu, zatímco lidi, kteří mají odvahu se ptát, drží pod neustálým tlakem výhrůžkami právních postihů.
Myslet si, že lidé, kteří jsou takto protřelí a splétají defacto dotační podvod, budou dodržovat všechna pravidla je jen iluze.
Rozplétám pozadí investiční akce skoro rok, obec se pokusila prodražit informace tak, že by byly bezkonkurenčně nejdražší v celé zemi, a to informace které i v okolních obcích jsou běžně na obecních webech, navíc v kvalitě, kdy člověk nedostane odpověď ani na několikatou urgenci z nadřízené obce, ke které se směřují prostřednictvím obce od které chce získat informaci.
Dokonce schválila vyhlášku, kde pořízení kopií z dokumentu podle žádosti o svobodném přístupu k informacím stojí více, než když si necháte udělat kopie normálně.
A pro informaci, která je kritická pro pochopení toho, jak se tato zakázka vyvíjela již zástupci obce využili inovativní řešení.
Vedle toho, že na veřejném zasedání starostka promluvila, že onu informaci mi poslala, jen začernila všechny jména, aby zmátla občany, že informaci poskyla, mi do datovky poslala zprávu, jejíž největší sdělení bylo, že jsem se nikdy předtím nezajímal.
Inovativní řešení pak spočívalo v tom, jak jsem později zjistil, že moji stížnost, která měla být postoupena nadřízené obci(Jihomoravský krajský úřad) jednoduše hodila do koše.
Když jsem později zjišťoval, v jakém stádiu je moje stížnost, bylo mi z kraje sděleno, že jim stížnost nedorazila.
A mám urugovat na obec, aby ji postoupila, nebo kontaktovat kontrolní orgán obce.
Zde je patrně jasné, jak dopadla poslední možnost a není ji potřeba dále rozepisovat.
Rok se s rokem sešel, informaci jsem nedostal a jako člověk žijící v iluzích, o vymahatelnosti práva, alespo+n jednoho z těch nejzákladnějších, garantovaného nám Ústavou, tedy právo na informace, jsem si řekl vyzkouším informační zákon.
Myslím, že z pohledu laika, již vše bylo splněno a tak podle selského rozumu nic by nemělo bránit vydání “inforačního příkazu”.
Ne však pro právníky z UOOU.
Jak mi bylo sděleno, k vydání informačního příkazu není důvod, protože nadřízená obec nerozhodla o mém odvolání.
Přestože to nebylo způsobeno mou chybou, splnil jsem všechno, co na mě klade zákon o svobodném přístupu k informacím a neměl jsem žádnou páku jak bych to více mohl ovlivnit.
Je iluze, že by UOOU, kde jsou zaměstnáni jen právníci poskytoval nějakou veřejnou službu a chránil zájmy společnosti a občanů.
Patrně čas od času něco rozhodnou a vydají informační příkaz, jejich PR utratí hromadu peněz, aby se to prohnalo všemi médii(podobnou věc popisuji ve svém drívějším bloku ohledně fungování českého Solvitu) a celý svět uvidí jak v Česku funguje právní stát.
Pro ty malé, bezvýznamné kauzy, které nejsou v hledáčku médií pak zůstane to, co mi doporučil právník z UOOU.
Pokud orgány veřejné správy nedodržují zákon o svobodném přístupu k informacím, obraťte se na soud.
A jsem u toho kde jsem začal.
Mám obětovat svůj budoucí dvacetiletý příjem za to, aby se …………….
A pokud toto čte někdo ze státní správy, který chystá svou ránu do společných peněz a má strach z veřejnosti, nemusí.
Právo v Česku je jen kvalitně vytvořená iluze, s vynikajícími herci a zasněným publikem, že v této zemi platí právo a že je efektivně vymahatelné.
Související odkazy:
obec Lukovany
související články
Právní stát v Česku je jen dokonalá iluze