Je těžké neslyšet názory všech zúčastněných stran.
Na jedné straně zaměstnavatelé a odbory vyjadřují obavy nad zdravím pracujících, kteří se patrně přestanou kvalitně stravovat, přičemž zaměstnavatelé ztratí jeden z nejpoužívanějších benefitů v Česku, a to daňově uznatelný příspěvek na stravování ve formě stravenek.
Což samozřejmě namíchne i mě, protože coby zaměstnanec dostávám touto formou měsíčně podle odpracovaných dnů přibližně tisíc korun.
Na druhou stranu je i logické zdůvodnění, které se ozývá z vládní koalice, kdy se mluví o zjednodušení českého daňového systému, kde je nepřehledně mnoho daňových výjimek a úlev.
Nebudu ani zmiňovat ten třetí důvod, protože v této zemi je to zbytečné.
Nejlépe to charakterizoval můj kamarád z dětství, dlouholetý volič nejsilnější koaliční strany, který kdykoliv začnu mluvit o korupčních jednáních, tak řekne, že to je naprosto normální a že by to udělal každý, když by měl tu příležitost, což plně vystihuje postoj většiny českých voličů kteří čas od času vhodí lístek do volební urny.
Tedy je zbytečné rozebírat „obchod“ mezi stravenkovou firmou, Dalíkem a Topolánkem.
Vynechme první důvod, bylo již o něm napsáno mnoho a radši se věnujme zjednodušení daňového systému.
Že je český daňový systém nepřehledný, je v něm spousta daňových výjimek a úlev, různých zvýhodnění netřeba diskutovat.
Snad celou dobu, dokonce těsně předtím, než ODS v roce 93 uskutečnila daňovou reformu, tedy daňový systém, který se dnes snaží reformovat, volali zainteresovaní lidé po jejím zjednodušení.
Právě daňová jednoduchost by měla přinést jakousi transparentnost do podnikání, dát všem rovné šance a zvýšit celkově podnikatelské i investiční chutě.
Právě zde ale nastávají pochyby.
Nebyla by to snad ani ODS, kdyby se zde neobjevilo nějaké „ale“ a kdyby se zase nesnažila zvýhodnit(jak jinak než opět fiskálně)určité skupiny.
Pokud se podíváme do historie stravenek, jejich zavedení, respektive zavedení jejich zvýhodnění, zrušilo jakousi neoprávněnou výhodu u velkých firem, které byly dost velké na to, aby si dokázaly organizovat závodní stravování na půdě svého podniku.
Abych přiblížil podstatu věci, pokud se zaměstnanec rozhoduje nad novým zaměstnáním, počítá se všemi příjmy.
Jak s těmi, které mu budou pravidelně chodit na účet, tak i s těmi, které dostane nefinanční formou, tedy formou různých benefitů. Pokud onou pověstnou kapkou bude možnost stravování, je jasné jak se potenciální zaměstnanec rozhodne!
Jsem již skoro pamětník a snažím se nezapomínat na to co jsem prožil.
Velmi dobře si pamatuji pláč malých a středních podnikatelů, kteří mluvili o tom, že fiskální politika, kterou tehdy svou reformou v roce 93 implementovala do praxe vládnoucí ODS, je likviduje.
Mimo jiné nastavila i dvojí pravidla pro průmyslové giganty, kde dosazovala své lidi a pro malé firmy, které brala spíše jako obtížný hmyz, se kterým se musí smířit.
A pokud se rozrůstajícímu soukromému sektoru podařilo najít své místo a začal ohrožovat tento spřízněný sektor, neváhali státní regulovčíci zasáhnout. Např. regulací mezd, kde i vymáhání(resp. placení či prominutí) pokut fungovalo na základě příslušnosti k té či oné skupině podnikatelů.
A právě současná podoba rušení výhod týkající se stravování ve mně vzbuzuje myšlenku, že tato akce je namířena právě proti malým a středním firmám, které většinou nebudou schopné zajistit závodní stravování v takové kvalitě jako ty velké firmy.
Pokud tedy velké firmy, které produkují zboží s malou přidanou hodnotou, díky vývoji ekonomiky přestávají přinášet velké zisky, přestávají být pro zaměstnance atraktivní, právě tento krok jim je na nějakou dobu může vrátit, či udržet.
Ostatně, je to ta troška z mála co může vláda dělat, má minimimální, resp. žádný vliv na centrální banku, díky tomu, že jsme členským státem EU již nemůže pumpovat milardy do těchto firem.
Pokud Topolánek mluví i o finanční úspoře, měl by začít především u sebe, respektive u poslanců.
Jen zrušení známé poslanecké jídelny, kde se prodávají dotované nápoje i jídla, by mělo větší finanční přínos pro rozpočet než zrušení stravenek.
Bylo by tedy dobrým gestem premiéra říct, v balíku, který posíláme do parlamentu, je nejen zrušení všech zvýhodnění jakékoli formy závodního stravování, ale zároveň se mluví i o zrušení našich neoprávněných stravovacích výhod a parlamentní jídelnu nabídneme ve veřejné soutěži, kde jediné kritérium bude výše zaplaceného nájmu.