Jak mohlo dojít k takové přeměně?
Z ošklivé larvy v nádherného a elegantního motýla?
Oceněny byly za vynikající komunikaci s občany Krajský úřad Moravskoslezského kraje a také Magistrát města Ostravy.
Jak vypadá taková vzorná komunikace?
Úřad Moravskoslezského kraje
Minulý rok jsem se ocitl ve složité situaci, nebudu rozebírat znovu naši legislativu která se týká nájemního bydlení, stačí se začíst do mých starších článků a po určitou dobu byl hlášen na ohlašovně.
Ačkoliv všeobecný názor, který je podle mého názoru silně zkreslený, zmanipulovaný a silně tendenční, je takový, že lidé na ohlašovnách jsou hlášeni jen proto, aby se vyhuli přebírání zásilek z úřadů, zaplatil jsem si přesměrování pošty a ještě ke každému dopisu(přesně v souladu se zákonem používám e-mail opatřený ověřeným elektronickým podpisem)dodal upozornění, aby veškerou komunikaci se mnou vedl úřad pouze elektronickou cestou.
Naštěstí už jsem v životě pochopil pravidlo, že úplatnost, lenost a zlé úmysly úředníků vybavenými kulatými razítky nejsou pro spořádaného občana omluvou, naopak často přítěží a tak pravidelně prohledávám vývěsky, zda někdo po mě něco nechce a nezvolil tento způsob jak nejrychleji věc vyřídit.
Nebylo tedy moc velkým překvapením, když jsem na úřední vývěsce Moravskoslezského kraje našel vývěsku s textem, že Miroslavu Bartkovi nemůže být doručena písemnost z důvodu, že jeho aktuální pobyt není znám.
Zašel jsem tedy na poštu a jednoduchým dotazem zjistil, že mi nikdo nic neposlal.
Napsal jsem na elektronickou podatelnu kraje a paní, která byla byla na vyhlášce uvedena jako kontaktní osoba, aby mi dopis zaslala.
Jediná odpověď, kterou jsem dostal, bylo potvrzení o přijetí elektronické písemnosti.
Pokus jsem zopakoval, samozřejmě bez jakéhokoliv použitelného výsledku, stejně jako v předešlém výsledku.
Jsem v zásadě klidný člověk, kterého naprosto nic nerozhodí, až do chvíle, kdy nějaký úředník v roli boha se snaží připravit mě o má práva a zahrává si se samými principy fungování demokratické společnosti.
Je logické že mi v ten moment došla trpělivost, vytočil její telefonní číslo a z postupně jedovatého tónu kdy jsem se doptával na způsob fungování jejich úřadu jsem se dostal až k řevu, kdy jsem jí pohrozil, že pokud mi písemnost nepošle, tak že přijedu do Ostravy a večer budeme v hlavních zprávách.
Z mé strany to chtělo ještě trochu trpělivosti, trvalo další dva dny, než mi písemnost byla poslána, ale nakonec jsem dosáhl svého.
Podal jsem stížnost na zmíněnou úřednici, podle výsledku vyšetřování její chování bylo v souladu s platnými předpisy s tím, že mě vůbec nemusela o ničem uvědomovat.
Na mou logickou otázku, proč tedy vyvěsila danou vyhlášku na Úřední desku jsem dodnes nedostal odpověď
Magistrát města Ostravy
Minulý rok jsem poslal na ostravský magistrát stížnost, která se týkala způsobu nakládání s obecním majetkem, konkrétně jsem napadl jeden prodej a chtěl vědět, proč nebylo použito standardních metod, tedy veřejné soutěže.
Po půl roce marného čekání jsem věc urugoval.
Tentokrát mimo odpověď o doručení písemnosti přišel i dopis, že věc byla předána konkrétnímu úředníku.
Očekával jsem, že se věci pohnou a že se snad úřad chytne za nos a že se k majetku svěřenému mu daňovými poplatníky začne chovat tak, jak mu ukládá zákon.
Hned v prvních řádcích, které mi přišly od onoho člověka mi mohlo být jasné, že spíše než o snahu vyřešit věc jsem byl dán „na starost“ nějakému likvidátoru problémů.
Začal hned temnými vyhrůžkami a rovnou napsal, že se mnou elektronicky komunikovat nebude.
Na mou odpověď, kde jsem plamennou řečí rozebral, že mě ani nepřekvapuje, že pohrdá zákony této země, které tuto možnost upravují a doslova ukládají úřadům, že takto komunikovat musí, pokud si to osoba se kterou vedou komunikaci přeje, samozřejmě nikdo neodpověděl.
V jiné věci jsem inicioval správní řízení, i zde se jednalo ze strany magistrátu o ukázku „evropské jedničky“ v komunikaci..
Pamatuji si, jak kdysi úředníci, před rokem 89, pokud chtěli zastrašit nepohodlné osoby, chodili se vyptávat s tajemnými výrazy do místa bydliště, obcházeli všechny sousedy a vzkazovali zaměstnavateli, že je třeba člověku, který se snaží vystoupit z šedivé řady, „přistřihnout křidélka“.
Patrně přesně v tomto duchu přišlo upozornění mému zaměstnavateli, že ostravský magistrát se mnou vede správní řízení.
Po krátkém zatmění před očima jsem okamžitě napsal stížnost na postup dané úřednice a po nějaké době přišel omluvný dopis s tím, že úřednice byla poučena o tom, komu má posílat uvědomění o správním řízení.
Nedalo mi a zeptal jsem se několika známých z Moravskoslezského kraje, kteří podnikají a jsou zaměstnavatelé, jak by se zachovali v pozici zaměstnavatele v případě, že by zaměstnali člověka, který své pracovní povinnosti plní na sto procent, nejsou s ním v práci žádné problémy a pracuje ke prospěchu jejich společnosti, ale je v křížku se státní správou, kvůli svému přesvědčení, notovali skoro jednohlasně, „Museli bychom se tě zbavit, mají příliš dlouhé prsty“.
Existují i jiné úřady, které si v celoevropském měřítku vedou velmi dobře.
Solvit.
Solvit je úřad, který byl vytvořen především za účelem, aby pomáhal lidem, kteří využívají hlavních pilířů evropské myšlenky a migrují za prací.
Především se snaží odstraňovat překážky a diskriminace které vznikají při pohybu pracovních sil, ale také má v popisu práce napomáhat při získávání potřebných dokumentů, které některé státy vyžadují.
V Česku je Solvit centrum vedeno pod Ministerstvem průmyslu.
A samozřejmě i Český Solvit je nejlepší Solvit centrum v Evropě.
Vytáhnu tedy jednu svou historku, na v Evropě nejlepší centrum. Mohl bych přihodit i na Ministerstvo průmyslu, ale to si nechám na někdy jindy, prozatím žádné ocenění nezískalo.
Když jsem se v roce 2005 vrátil ze své nucené emigrace, začal jsem obíhat úřady a dával si vše dohromady. Český občan musí našim úředníkům detailně dokládat kde byl a co dělal a kolik si vydělal. Pokud to neudělá je sankciován a tlačen na okraj společnosti.
V té době jsem kontaktoval VZP, nejprve po mě chtěli pracovní smlouvy z doby kdy jsem byl mimo Česko, když jsem je doložil, řekli že to nestačí a že potřebují výplatní pásky. Když jsem je opět doložil, znovu řekli že to nestačí a že musím doložit patřičný euro formulář.
Zkoušel jsem volat do Itálie, psal jsem ale nikdo mi nechtěl formulář vystavit, ani nikdo nevěděl kdo jej vystavit může, či kdo to má v popisu práce.
Nakonec jsem zalistoval evropským portálem a našel kontakt na Solvit. V popisu práce měl jasně napsáno že toto spadá do okruhu jeho činnosti, takže proč to nezkusit.
Podíval jsem se na stránky českého Solvit centra, byla tam popsána celá procedura jak požádat o pomoc, stáhl jsem tedy patřičný formulář, začal se prohrabávat doklady a s mírným odporem formulář vyplnil.
Očekával jsem, že dané centrum mi poradí kdo mi má vystavit patřičný euro formulář. Byl jsem v kontaktu se svými známými, i mí bývalí zaměstnavatelé přislíbili, že mi pomůžou.
Odpověď přišla velmi zakrátko. Daná úřednice patrně ani přílohu neotevřela a napsala, že toto není úkolem Solvit centra.
Napsal jsem ji, že přesně toto mají v popisu práce a že to je jeden z důvodů jejich existence. Bohužel jsem již žádnou odpověď nedostal.
Napsal jsem zřizovateli, tedy na Ministerstvo průmyslu.
Očekával jsem, že kolega dané úřednice zaklepe na její dveře a řekne, hele, neblázni, mrkni se na to, máš to v popisu práce, že (v té době)slečna se chytne za nos a napíše mi, co tedy po mě chcete?
A já odpovím, potřebuji jen vědět, kdo v Itálii mi má vystavit onen formulář! A zbytek bych si vyřídil sám.
Odpověď přišla zakrátko, můj e-mail nebyl vybaven elektronickým podpisem takže se podnětem nebudou zabývat.
Mezitím jsem objevil na internetu úřednici, která mě odmítla, jak obhajuje existenci Solvitu(link) a jako příklad dávala případ člověka, který pracoval v Itálii a po svém návratu měl problémy získat euro formulář aby mohl doložit VZP kde byl, co dělal a kolik vydělal a nemohl být kvůli tomu perzekuován.
Vyřídil jsem si tedy elektronický podpis a podal novou stížnost.
Samozřejmě byla znovu zamítnuta s tím, že si za prací úřednice stojí a že to je jejich nejlepší pracovnice. Na můj dotaz, na jakém principu provádí selekci komu pomůže a komu ne mi nikdo neodpověděl.
Jak je možné, že se naši úředníci jeví jako nejlepší v Unii?
Odpověď není až tak složitá. Naučili se vyzrát na každé nařízení, obejít ho a oklamat nejen daňového poplatníka ale i své kolegy ve starých unijních zemích.
Naplnily se tak nejčernější obavy, před kterými varovaly hlasy ve starých unijních zemích před naším vstupem do EU, totiž že země jako Česká republika, kde veřejný život naprosto ovládly různé mafie, které se staly naprosto nedílnou součástí denního života, navíc akceptovanou širokou veřejností, dosáhnou a zneužijí i dotace z Evropských fondů.
Novináři píší o legální korupci, kdy dotace se přidělují podle toho, zda zájemce o dotační politiku využil nabídky na zpracování formulářů toho správného poradce.
Zatímco ve starých zemích žádosti zpracovávají normální účetní, některé akce žadatelé zvládnou připravit dokonce sami, v Česku je dotace přidělena jen tomu, kdo použije nabídky „poradce“, který má blízko k některému politickému uskupení.
Kam poté poplatky za vyřízení dotace, v tomto případě spíše výpalné, putují, je nabíledni.
Jednání českých úředníků znehodnocuje snažení všech evropských úředníků, kterým by takové podvůdky, či podvody jak vyzrát na systém ani přešly na mysl.
A malý příklad z jedné staré unijní země
Když mi české Solvit centrum odmítlo jakkoliv podat pomocnou ruku obrátil jsem se na italské.
Bez jakéhokoliv formuláře, dotyčný úředník mě nasměroval na správnou instituci a člověka který by mi mohl pomoci.
A jak jsem zjistil později, protože jsem se ve své stížnosti na Ministerstvo průmyslu o tomto zmínil, a úředníci z ministerstva si dali práci s tím, aby zjistili jakým způsobem byla vyřízena má věc v Itálii, nenapsal si to ani do výkazu práce.
Ve výkazech práce se k mému případu patrně objevilo toto
- Český Solvit Miroslav Bartek 100% případ vyřešen
- Italský Solvit nic, prázdná kolonka.
Tedy z pohledu posuzujícího, český Solvit pomohl občanu, zatímco italský nevyvinul vůbec žádnou činnost.
Život mě naučil že nejsem žádný ufon, a že to co se stane mi, se přede mnou i po mě stalo dalším tisícům lidí.
Hlavně příhody se českým Solvitem a papíry z Itálie jsou poměrně častým jevem, soudě podle toho, že množství lidí po neuspěchu u této organizace vygoogluje mé jméno a patrně jim dokážu pomoct víc, než „profesionálové“ z ministerstva průmyslu.
Případy kdy úředníci zneužívají svých pravomocí, zjednodušováním práce, nebo popřípadě nečinností škodí občanům je mnoho, naštěstí jsme národ Švejků, který se bude smát tomu, jak dokáží své výše popsané schopnosti zaobalit tak, že se nejenom najde dost takových, co jim ještě zatleskají ale že jejich dezinformace jsou natolik silné, že ještě sbírají mezinarádní uznání.