Reklama
 
Blog | Miroslav Bartek

Změní CzechInvest demografické složení země?

Pokud přirovnáme naši zem k obrovskému paneláku, mohli bychom přirovnat CzechInvest k realitní kanceláři. Snaží se pronajmout nevyužité plochy tak aby z domu byl co největší užitek.
Poslední dobou ale práce této agentury spíše připomíná zoufalce, kteří se snaží zajistit nájemníky zadarmo a protože nejsou moc přesvědčení, ještě jim za to platí z peněz majitelů toho našeho paneláku.



Reklama

Agentura CzechInvest vznikla v roce 92 a jejím hlavním úkolem bylo pomáhat zahraničním investorům při vstupu na vnitřní trh. V té době její funkce byla patrně nezpochybnitelná, Česko, respektive v začátcích Československo, bylo vnímáno jako banánová republika s mizernou legislativou a s vážnými problémy z minulosti a budoucí vývoj se snad seriózně odvážily hádat jen nejotrlejší čarodějnice pomocí křišťálové koule.
Nepochybně v prvopočátcích pomohli prolomit psychologické bariéry, které brzdily příliv kapitálu, v minulosti naší tolik těžce zkoušené země, přečkala i období první poloviny 90tých let, kdy populisté vládnoucí v té době měli snahu vše cizácké zapudit, ve snaze ochránit naše rodinné stříbro, vlévali stovky miliard do neprosperujících firem a snažili se tak vzepřít neviditelné ruce trhu, která si natruc jim nakonec stejně udělala co chtěla.
Ještě větší význam získala agentura s příchodem socialistu v druhé polovině 90tých let. Objevily se první pobídky pro velké investory a okolo agentury se začaly točit miliardy.
A s ní i první vážné pochyby o smyslu pobídek a vlastně i existence agentury, která de facto dnes existuje jen díky těmto pobídkám.
Čím dál tím častěji se začínaly ozývat pochyby.
Má smysl a jaký vliv na ekonomiku má takováto forma veřejné podpory?
Neudusá domácí kapitál, nevezme mu šance růstu, protože díky miliardovým subvencím ztratí konkurenceschopnost?
Dřív nebo později budeme muset opustit zpracovatelskou ekonomiku. Je vhodná pro rozvíjející se ekonomie, které ještě žijí z produktů s nízkou přidanou hodnotou.
Na přechod k ekonomice žijící z třetího sektoru, tedy služeb, je již čas nyní. Cena práce se šplhá výš a výš a hlavním indikátorem je právě to, že firmy už nejsou ochotny své montovny v této zemi bez pobídek stavět.
Peníze, které jim poskytujeme z našich daní, jim poskytujeme jen proto, abychom vydrželi ve své montovací chudobě o to déle. A poskytujeme jim je proto, aby nás připravily o to nejhodnotnější, co moderní ekonomiky, žijící z třetího sektoru, mají. Tedy o životní prostředí a kreativitu obyvatel.
Vyrůstající montovny hyzdí okolní krajinu a nenávratně ji mění.
Například Hyundai jsme poskytli miliardy na to, aby vybetonovala podhůří Beskyd, nenávratně jej změnila a to bez jakéhokoliv zásadního ekonomického efektu, který by měl zásadnější význam pro budoucí generace, které už patrně montovat chtít nebudou.
A nejedná se jen o budoucí generace. Stačí zapátrat po nabídkách těchto firem. Například Hyundai na Severní Moravě nabízí do 12tisíc hrubého pro kvalifikované dělnické profese. A po kvalifikovaných lidech je hlad i na Severní Moravě.
I v Ostravské Hrabové, "strategičtí" investoři platí málo přes osm tisíc hrubého a stabilně se potýkají s nedostatkem pracovních sil. O nastartování regionu tímto způsobem asi řeč být nemůže.
Pokud dotyčný zaplatí za nájem garsonky nějakých 4 tisíce měsíčně, je jasné, že jeho kupní síla moc region nevytrhne a pokud má děti, spíše ještě bude stát stát další peníze.
Otázka zní. Odkud tedy vezmou pracovní sílu?
Tu již přednedávnem zodpověděl ministr práce a sociálních věcí Nečas. Zjednoduší se vydávaní pracovních povolení. Na jednu stranu jsem pro, naše ekonomika potřebuje zoufale nové lidi a Česko, ať se to někomu líbí nebo ne, vždy po celou svou historii lákalo nové obyvatele a byl zde vždy obrovský migrační vliv.
Má ale smysl financovat podobné akce, jako betonování Beskyd, utratit(respektive vyhodit)miliardy jen proto, aby zde
stála továrna, kde nikdo z místních, kvůli nízkým platovým podmínkám nebude ochoten dělat?
Roky za naše peníze CzechInvest působil jako jakýsi středoevropský sociální úřad. Financovali jsme řešení nezaměstnanosti v okolních zemích ale při současném hospodářském boomu už i pro tyto pracovníky se současné podmínky stávají neatraktivní.
Dá se předpokládat, že pro nekvalifikované pracovníky využijí budoucích možností(jaké jim slibuje Nečas) a převedou je z neevropských zemí. Tedy patrně Afrika, nebo Asie.
De facto kopírujeme historický vývoj Holandska, Německa nebo Švýcarska,
které také v sedmdesátých a osmdesátých letech vyřešily přechodný
nedostatek pracovních sil jejich dovozem z Afriky.
Dá se předpokládat, že CzechInvest nám jako bonus, za naše peníze, přichystá nejedno překvapení. Růst extremistických
hnutí, rozdělenou společnost, rituální vraždy a rasovou nevraživost.
Možná je načase se zeptat, jaký význam má existence této agentury. Politici neustále hledají nové výzvy pro její existenci, a tak můžeme vidět, že například špičkově placení odborníci zajišťují podporu pro získání peněz z unijních
fondů. Přitom ve starých unijních zemí tuto práci dokáží dělat středoškoláci.
A lákání montoven?
Myslím, že každý z nás by dokázal s těmi penězi naložit lépe a lákat investory miliardami na to, že zde mohou montovat součástky a že dostanou od státní správy plnou podporu aby mohli porušovat zákony této země, není až takové umění.
Možná i chápání pracovních povolení by se mělo změnit. A například, pokud firma je již příjemcem nějaké veřejné podpory, nemohla by mít zaměstnané lidi z třetích(neevropských)zemí, anebo hodně obhajovat jejich dovoz.
Pokud přirovnáme naši zem k obrovskému paneláku, mohli bychom přirovnat
CzechInvest k realitní kanceláři. Snaží se pronajmout nevyužité plochy
tak aby z domu byl co největší užitek.
Poslední dobou ale práce této agentury spíše připomíná zoufalce, kteří využívají toho, že je majitelé moc nehlídají a tak se snaží zajistit nájemníky
zadarmo a protože nejsou moc přesvědčení, ještě jim za to platí z peněz
majitelů toho našeho paneláku.
A majitelé paneláku jen beznadějně zírají nechápajíc co se děje a mají strach cokoliv říct.

Jediná cesta která existuje, je urychlit náš přechod k ekonomice žijící ze třetího sektoru, tedy služeb.
Samozřejmě s moderním daňovým systémem a snadnou migrací pracovních sil za prací.

Jenže k tomu neexistuje dostačená politická vůle