Reklama
 
Blog | Miroslav Bartek

Veselé Vánoce, přeje Česká policie v elektronickém věku

Před několika dny mi kamarád ukazoval podvod, kterému podlehl na internetu a naprostou nepřipravenost policie, byť převážně materiální, čelit kriminalitě v elektronickém věku a reagovat natolik rychle, aby zamezila dalším škodám.

O co šlo?

O nákup přes internet, u internetové společnosti a to poměrně slušně zavedené v Česku, která existovala na trhu od roku 2000.

Nakupoval u nich roky, nějakou dobu se i živil hardwarem, vždy byl spokojen se servisem i s řešením reklamací.

Reklama

Volba společnosti tedy byla jasná. Není nad osobní preference, zkušenosti své a svých známých.

Zaplatil počítač a dva týdny nic. Zkoušel psát maily, volat, ale bezvýsledně. Na vlastní pěst se tedy pustil do vyšetřování a najednou zjistil, že velkoobchod změnil v létě majitele, uzavřel své pobočky v Ostravě i Brně a v sídle společnosti u Olomouce nikdo není a je dlouhodobě uzavřená.

Vydal se tedy podat trestní oznámení. Vše pěkně zdokumentované, vybaven fotografiemi, výpisy z rejstříků.

Jak sám říkal, „vím že peníze už neuvidím, ale ať se aspoň nikdo další nestane obětí tohoto podvodu“.

Už popis záčatku vyšetřování, kdy na kriminální službě ve Frýdku-Místku hledali někoho, kdo by se dokázal případu ujmout, vzbuzoval pochyby o připravenosti českých policejních specialistů případ tohoto typu řešit.

Samozřejmě, v momentě kdy vidím, že specialista na elektronickou kriminalitu použil k zápisu klasický psací stroj(podívejte se sami => poučení a oznámení), neudivuje mě, že daný e-shop ještě dnes funguje a dá se jen předpokládat, že i fungovat bude dál až případ Česká policie uzavře a odloží a bez obav bude inkasovat peníze za nedodané zboží.

Co vlastně dělá ten opěvovaný speciální oddíl pro boj s elektronickou kriminalitou a jaký je okruh jeho působnosti?

Pokud sáhnu do svých zkušeností, před léty jsem se stal také obětí elektronického podvodu, (patrně) naštěstí ne v Česku. Policista který slyšel, o co jde, mi hned řekl, že bude lepší, když půjdu na odbor, který toto má na starost, že sice by to sami přijat mohli, ale namají zkušenosti ani prostředky, aby se něčím takovým zabývali a nasměroval mě na druhou stranu města. V útulné malé kanceláři, v budově, která s policií neměla až na tento oddíl nic společného, seděli tři lidé a na rozdíl od jejich kolegů byl každý vybaven poměrně slušným pc a bylo vidět, že přesně vědí o čem je řeč, když jsem popisoval, jak jsem přišel o své doménové jméno. A k mé radosti, i když se jednalo o poměrně komplikovanou věc, bylo vše vyřešeno v průběhu tří měsíců.

Samozřejmě, pokud toto čte nějaký policista, namítne, že vina není jejich, že by byli schopni případy dotáhnout ke zdárnému konci, že kolikrát musí používat své soukromé prostředky k tomu aby aspoň něco občas vyšetřili.

Ano, patrně je to pravda. Přesto, je čas Vánoc, čas charitativních akcí, kdy politici nalévají potřebným polévky, mluví o vzájemném soužití a všichni se tak nějak chovají k sobě slušněji.

Možná by bylo pěkné charitativní gesto, kdyby veřejně vystoupil ministr vnitra Langer a vyzval občany této země, „V rámci bezpečnosti této země, pomozte prosím Policii České republiky a darujte jí své nepotřebné staré pc, své 486, které máte někde ve sklepě a patrně je již nikdy nepoužijete.“

Mimo zvýšení bezpečnostní situace by to určitě zvýšilo Vánoční koaliční pohodu, protože recyklace má vysokou preferenci pro jednu vládní stranu.