Reklama
 
Blog | Miroslav Bartek

Co přesvědčilo centrální bankéře že infalce zůstane pod kontrolou?

Analytici ještě před několika dny mluvili o tom, ze prvotním cílem ČNB je cílování inflace a protože je vysoká, logicky předpokládali, že snížení úrokových sazeb se konat nebude a ty spíše zůstanou na současné úrovni.
Naopak trh snížení sazeb očekával a jeho očekávání se naplnilo.
Co se mohlo stát? Co věděl trh a co naopak nevěděli analytici? Jak je možné, že centrální bankéři hlasovali jako jeden muž jinak, než předpokládali analytici, kteří mají zpravidla stejné zkušenosti i vzdělání? Jak je možné, že ani jeden nehlasoval jinak?
Měli centrální bankéři informace které analytici neměli?

V posledních týdnech pozornější pozorovatel mohl vidět nebývalou aktivitu, která se vyvíjela okolo centrálních bankéřů.

Vedle tlaků různých lobbistů se s centrálními bankéři sešli i členové vlády.

Co jim mohli nabídnout, aby je přesvědčili o tom, že inflace bude udržena na uzdě a že se tedy nemusí obávat zpronevěření se jednomu z hlavním cílům Centrální banky, tedy cílování inflace?

Reklama

I když vláda již nemá takové slovo v ekonomice, jako to bylo například před deseti, patnácti lety, přece jen určité páky má.

Napoví články v novinách, které upozorňují že růst cen táhl růst cen tabákových výrobků a energií.

Patrně nelze očekávat, že by se vláda snažila přímo ovlivnit nějakým direktivním nařízením ceny energií či tabákových výrobků. Možná někoho napadne, že by mohla snížit spotřební daně, rezerva by byla, o několik korun by šly snížit na minima dohodnuté v rámci Evropské legislativy.

Jenže na to by asi centrální bankéři neslyšeli. Patrně by se tím ohrozily příjmy státního rozpočtu a propad veřejných rozpočtů by mohl být fatální a mít možná daleko horší dopad než vysoká inflace.

Vezmeme-li v potaz, že tato vláda přes proklamované reformní snahy moc výrazných reforem doposud neudělala a její reforma připomíná spíše nesmělé kroky lidí, kteří rozhodnutí chtějí nechat na své nástupce.

Existuje způsob jak snížit inflaci?

A hlavně tak aby to nezatížilo veřejné rozpočty?

Ano a aniž bychom si to uvědomovali, vláda již měsíce testuje nakolik zvolená varianta by mohla být průchozí.

Od Nového roku se očekává nárůst regulovaného nájemného až o 40%, přičemž právě nájemné má ve spotřebitelském koši velkou váhu a dá se předpokládat, že právě snížení inflace půjde tímto směrem.

Navíc zastavení deregulace sníží i tlaky na mzdy. Lidí v regulovaném nájmu je stále většina a de facto určují ceny na trhu práce. Pokud by jim stouply životní náklady je jasné, že tato silná skupina by posunula i cenu práce.

Zabijí se tak dvě mouchy jednou ranou! Za cizí peníze se řešení odsune o několik let.

Před několika dny se už pro zastavení deregulace vyjádřil i ministr pro místní rozvoj Jiří Čuněk.

Je jasné, že tato varianta nebude mít žádný dopad na státní rozpočet. Vláda úspěšně protahuje jednání před Strasbourským soudem a lidé, kteří na tento neústavní stav doplácejí nikdo nebere vážně.

Ústavní soudci a jejich rozhodnutí jsou mnohým lidem k smíchu, hlavně těm, kteří se nazývají zákonodárci a najde se mezi nimi dost takových, kteří sympatizují s myšlenkou, že Ústava je zaprasena lidskými právy.

Může stát něco této myšlence v cestě?

Ne! Když se z vlády ozvalo, že je třeba zastavit deregulaci nebyly slyšet žádné protesty.

Lidé, kteří díky regulaci musí platit přemrštěné nájmy a den co den konkurovat těm šťastnějším spoluobčanům, kteří ve formě regulovaného nájmu(či rovnou prodeje obecního bytu pod cenou)dostávají sta tisíce ročně jako nepovolenou veřejnou podporu, nemají čas rebelovat protože mají problémy si zajistit holé živobytí.

Majitelé domů možná už rezignovali a upínají v naději své zraky k mezinárodnímu soudu pro lidská práva, protože správně tuší, že v této zemi je spravedlnost a právo hodně lidem pro smích.

Když jsem psal na tento blog příspěvek „Stojíme na pokraji občanské války“, někteří říkali, že s názvem příspěvku přeháním.

Nepřeháněl jsem to, prostě to tak cítím. Regulovaný nájem nikdy neskončí, vždycky se najde dost důvodů proč ho zastavit či zpomalit, zanechat.

Dokud se v této zemi nenajde silné hnutí, které se nezastaví před ničím, natolik silné aby dokázalo přesvědčit politiky, že pro ně není výhodnější zajistit svým milenkám offroady od lobbistů, ale zajistit klid v ulicích a to tím způsobem, že zákonodárci začnou dodržovat Ústavní pořádek této země, nebude v této zemi klid!

Čestné prohlášení blogera

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama