Hodně štěstí v novém roce, pane Kováre!

1) „…jestli máte nárok na podporu (v nezaměstnanosti) a hlavně jak vysokou!“ Ale kdeže. Nárok se odvíjí od způsobu ukončení pracovního poměru. Tyto způsoby jsou vyjmenovány v zákoně a jiné být nemohou (jinak je ukončení neplatné).
– při okamžitém zrušení prac. poměru nárok nemáte vůbec (stejně jako v r.2010).
– při ukončení dohodou nebo výpovědi ze strany zaměstnance máte podporu krácenou přesně daným procentem (tuším že 45%).
– při výpovědi ze strany zaměstnavatele máte nárok ve stejné výši, jako doposud, pouze je vyloučen (zcela správně) souběh podpory s odstupným.

2)“Naprostá většina pracovních smluv obsahuje minimální mzdy plus osobní ohodnocení.
Díky tomu si i valná většina zaměstnanců může nechat zdát i o odstupném“. Jednak nejde o naprostou většinu – právě naopak. Ovšem i takové smlouvy existují a tenhle blábol má navodit dojem, že odstupné se počítá jen z té minimální mzdy. Nikoli, počítá se z tzv. „průměru pro náhrady“, do kterého jsou zahrnuty všechny zdanitelné příjmy od zaměstnavatele za uplynulé (tuším …) čtvrtletí, tedy i to osobní ohodnocení, je-li nějaké.

3) „Připomenu, že neplatíme sociální daň, ale sociální pojištění.“ Právě naopak.
Pojištění se zakládá na:
– smluvním vztahu. Všichni ovšem beze smlouvy povinně platíme sazbu zákonem danou,
– dobrovolné účasti (mohu riskovat a nepojistit se). To zde není možné,
– volbě různé míry pojistného krytí, čemuž odpovídá různá sazba pojistného,
– svobodném výběru pojistitele.
Ani jedna z vlastností pojištění zde není splněna. Jde tedy o daň, poze slovně maskovanou jako „pojištění“. Podobně je to s daní zdravotní, trochu blíž k pojištění má tzv. povinné ručení.

4) „Důchodové pojištění … To že to je pojištění připoměl … Ústavní soud.“
Není to pojištění. Předně: Ústavní soud v tomto případě rozhodoval o invalidním důchodci, nikoli starobním. Ovšem invalidních důchodů je u nás naprostá menšina. Převažují důchody starobní a tam samozřejmě o žádné pojištění nejde. Pojišťujeme se přeci proti nahodilému riziku nepředvídatelné škodní události – to přece stáří není! Takže sám pojem „důchodové pojištění“ je ve vztahu ke starobním důchodům naprostý nesmysl. Jde o důchodovou daň (vybíranou od pracujících) a důchodovou dávku (vyplácenou přestárlým).